O víkendu jsem slavila narozeniny a kde jinde je oslavit narozeniny než v Sapě?

Sapa je pražské obchodní kulturní centrum v Praze 4, Libuši, ale také místo, kde najdete plno vietnamských restaurací, trh s exotickým ovocem a zeleninou a další. Stačí projet hlavní bránou a ocitnete se v jiném světě. Já asijskou kuchyni miluju a proto jsem tu jako doma. Mám to tu ráda a tak jsem si toto místo vybrala i na oslavu mých narozenin.

Normálně do Sapy jezdíme hlavně pro suroviny na vaření, které se jinde nedají sehnat. Tentokrát to bylo jiné. Jeli jsme sem pouze za jídlem – ochutnat, co jsme ještě neměli a pěkně si naplnit břicha😊.

Poprvé jsme projeli hlavní bránou. Je tady ještě jeden vjezd, ale tím jezdí spíše firmy (a taky my:-D). Nakonec jsme i tak skončili u druhého vjezdu, který je na druhém konci Sapy, protože u hlavní brány nebylo kde zaparkovat. Auta stála i na poli před bránou. Vzadu u velkoobchodů už naštěstí místo bylo. Parkujeme tam vždycky. Proplést se uličkami byl docela adrenalin. Na nějaké přednosti zprava apod. se tady zrovna moc nehraje. Jezdí tady auta, skútry i kola všemi směry. I tak jsem koukala, když nás předjel pán na kole, který za jízdy jedl polévku Pho čínskými nudlemi:-D. Tvářil se jako kdyby to bylo něco jednoduchého a já mám přitom problém s hůlkami i když u toho sedím.

Restaurace Lotus

První se nám zalíbila restaurace Lotus, tam jsme ještě nebyli. Je tady hodně restaurací, proto se snažíme jít pokaždé do jiné. I když někdy nám tam něco tak zachutná, že se tam zase vrátíme😊. Začalo to docela vtipně. Než nám paní donesla jídelní lístky, přišla umýt stoly desinfekcí (to chválím). Chudák stůl měl z toho alkoholu pěkně poleptaný povrch a smytý lak. Při mytí hadrem mě i Jardovi naházela do klína všechny zbytky jídla po předchozích návštěvnících. Nudle na nových šatech mě moc nepotěšily.

Jídelníček byl jiný, než jsem čekala. Nemohla jsem si vybrat – šnečí polévka, divočák, křepelka…pak taková ta klasika jako kungpao. Ceny byly postavené zajímavě: zmrzlina 60, nanuk 35 (to je v poho), puding z lepkavé rýže 250Kč (to už není v poho, vždyť je to jen rýže s mlékem). Vybrala jsem si hotpot – hrnec s vroucím vývarem na vařiči, ke které vám donesou misky se zeleninou a syrovým masem. Neberete si co chcete chvilku podržíte ve vývaru. I maso se takhle udělá během chvilky. Když jsem si ale všimla, že je cena 1600Kč, řekla jsem si, že mi to za to nestojí.

Nakonec jsme si  tedy objednali jen vietnamskou kávu a Jarda liči džus. Paní jsme řekly, ať nám donese pití a že jídlo si ještě rozmyslíme. Místo toho nám odnesla jídelní lístky…asi to tak mělo být, jídlo tady nám nebylo souzené:-). Dali jsme si jen pití a raději šli do jiné restaurace. Vietnamská káva mě v této restauraci docela zklamala. Kondenzovaného mléka bylo hodně málo, zato kávy více než jinde. Káva byla moc hustá, silná a hořká (tedy alespoň pro mě). Mléko bylo sražené, křupavé a nešlo rozpustit. Navíc bylo bílí namísto žluté a bez chuti. Káva mi tedy moc nechutnala, v tržnici dělají kávu o polovinu levnější a mnohem chutnější. Také se mi moc nelíbil filtr z hliníku, který nerada používám. Vypadal hezky, ale za nerezový bych byla raději. Restaurace Lotus mě zklamala. Oběma nám to na chvilku zkazilo náladu, ale za chvilku už jsme se smáli a řešili co jinde ochutnáme:-).

Druhá zastávka byla restaurace s bufetem. Na venkovní tabuli mě tam zaujaly čínské knedlíčky. Doma je občas dělám a proto mě zajímalo, jak je dělají tady. Dali jsme si je s Jardou na půl, protože jsme nevěděli, kolik jich je. K tomu jsme si objednali 2 smažené jarní závitky. Závitky byly vynikající, byla k nim sweet chilli omáčka a zelný salát. Škoda, že nešlo přidat sweet chilli, bylo to s ním vynikající (ale bylo ho málo). Závitky byly velké a docela syté. Úplně jiné než ty, co nabízí většina restaurací. Doporučuji ochutnat.

Knedlíčky nám přinesli na talíři s miskou omáčky. Chutnala trochu jako sójovka plus ještě něco, co jsem nepoznala. Snažila jsem se jíst knedlíčky hůlkami. Většinou mi vypadla náplň do omáčky. Oba jsme nakonec potupně skončili u vidličky. Hůlky byly na stole. Vlastně ve většině restaurací jsou tu hůlky na stole, nemusíte si tedy o ně říkat jako v jiných asijských restauracích mimo Sapu. Knedlíčky byly dobré. Těsto z hladké mouky, plněné masovou směsí. Bylo to asi 8 knedlíčků za 100 korun. Chtěli jsme to spíše jako předkrm, takže to pro 2 bylo ideální. Předkrm ano, ale jako hlavní jídlo mi to přišlo takové suché. Sójovka byla dobrá, jenže na knedlíčcích nedržela. Já bych kromě suchých knedlíčků dala na talíř ještě nějaký salát nebo jinou přílohu. Doma dělám hustou sladkokyselou omáčku s chilli nebo arašídovým máslem. Na knedlíčku pěkně drží a je to pak takové šťavnaté a plné chutí. Takhle chuť není moc výrazná, trochu masová a trošku byla cítit kapusta. Byly dobré, ale vylepšila bych je nějakou omáčku. Omlouvám se, že jsem to nevyfotila. Měli jsme oba hlad a nestihla jsem vytáhnout mobil😊.

Po jídle jsem pokračovali v naší Tour po restauracích Sapy. Nebylo to v plánu, zkrátka to tak vyšlo:-D. U venkovního stánku jsme si objednali džus z cukrové třtiny. Ten nikdy nesmí chybět, když tu jsme. Je sladký s nádechem citrusu. Paní tam totiž přidává 1 drakontomelou, to je takový malý zelený citrus. Dodá džusu výraznější chuť. Baví mě sledovat, jak ze stroje padá rozdrcená třtina a vytéká džus. Džus dostanete v plastovém kelímku. V Sapě se bohužel na nějakou ekologii nehraje a když žádáte vlastní obal, většinou vám nerozumí. Jezdíme sem jednou ze měsíc, maximálně dvakrát, tak si alespoň všechny obaly doma vymyju a ještě na něco použiju, abych ulevila svému svědomí.

Zajímavost – Většinou se s tím ne..rou a zbytky třtiny nechají padat na zem. Seberou to až na konci dne. Tady v centru ani tak ne, ale v jiných stáncích s džusy mají pod lisem pořádně nastláno:-D.

Cena za džus z cukrové třtiny je 100Korun (nově snad nabízí 2 velikosti, nejsem si jistá)

Další zastávkou byla restaurace, kde prodávají polévku Pho. Říkala jsem, že se snažíme chodit po každé do jiné restaurace (je to takové pravidlo, abysme sapu postupně prošli celou), jenže ta polévka byla minule tak dobrá! Zkrátka jsme naše pravidlo porušili a vrátili se sem. Je tu moc milá paní. Dali jsme si každý jednu Pho. Tedy Pho bo – což je polévka Pho s hovězím masem. Mají tu i kuřecí /ho, ale to z hovězího mi chutná více. Kuřecí je taková mdlá. K tomu jsme si každý koupili smažené pečivo Quay. Stejně jako mi jíme k polévce chleba, k polévce Pho se zase jí toto pečivo. Doma jsem ho už jedno dělala, je to kynuté těsto, které se smaží v oleji. Namáčí se do polévky a je to moc dobré. Quay bych nejvíce přirovnala k langoši.

Tento podnik nám doporučila jedna z místních. Měla pravdu, polévka je tu vynikající. Mají na výběr Pho s kuřecím,  smaženým hovězím, vařeným anebo dokonce sýrovým hovězím (teď mě napadá, že tam možná mají chybu a to sýrové bude syrové…). Taky šnečí polévku, bún chá – grilovaný vepřový bok a pár dalších jídel jako jsou čerstvé nebo smažené závitky. V menu se snadno zorientujete, stačí se podívat na tabuli a vybrat si.

Polévka Pho se skládá z hovězího vývaru, rýžových nudlí a na tenké plátky nakrájeného hovězího masa. K tomu je ozdobená červenou cibulí, koriandrem a klíčky mungo. K tomu ještě dostanete misku s čerstvým chilli (pozor pálí a to hodně) a citron. Polévka je hodně velká, berte to tedy jako hlavní jídlo nebo si dejte jednu polévku na půl. Pho a k tomu hlavní jídlo asi nedáte (nebo alespoň pro mě je to nereálné)😊. Každý si polévku dochutí jak chce – někdo dá jen chilli, někdo citron a jiný zase všechno (na stole jsou ještě další chilli omáčky, naložený česnek apod.).

Venku se mezitím pěkně rozpršelo. Deštník jsme u sebe jako vždy neměli a navíc se dost ochladilo. Čas tu rychle utíká, byly jsme tu už více než 4 hodiny. Stavili jsme se u paní na rohu, kam chodíme vždycky. Prodává smažené koule, vietnamský dezert Che, liči kuličky, slané závitky a další dobroty. Nejradši mám smažené koule, jedno z jakou náplní. Má banánové, kokosové, mango..jak kdy. Tentokrát měla i zelené, zřejmě s pandánem.

Odnesla jsem si plnou tašku. Tak budu mít dneska místo narozeninového dortu stůl plný asijských dobrot😊. To beru!

Při odjezdu jsem ještě vyskočila z auta u okénka, které mě minule zaujalo. Je to jen okénko s cedulí. Mají tam různé dezerty o kterých jsem nikdy neslyšela. Objednala jsem si číslo 1 a 2. Originální název bych nezvládla přečíst anebo bych se bála, že to přečtu a řeknu třeba něco strašně sprostého (víte jak je to s polévkou Pho ne? Při špatné výslovnosti si objednáte prostitutku namísto polévky). Naštěstí je u většiny jídel číslo, které stačí říct.

Pán mi špatně rozuměl a dal mi 2x číslo 1. Nevadí. Naléval mi to z velkých hrnců, vše připravuje čerstvé. Doma jsem si zjistila, co jsem si vlastně objednala😊. Je to Che thap cam – vietnamský dezert z mungo fazolí, pomela a kokosového mléka. Podle chuti mi přijde, že pomelo nahradili v tomto případě kokosem, což mi nevadí. V originálu je to bílá hořká kůra z pomela.

Zaplatila jsem 120Kč za dva kusy

Doma jsme si udělali asijskou hostinu. Taky jsem si v restauraci nechali zabalit jednu polévku Pho. Dala nám ji ve dvou miskách. Nudle by se rozmočily, proto musí být odděleně. Výlet do Sapy jsem si báječně užila. Sice to tam není tak čisté jako jsme na jiných tržištích zvyklí, většině nápisů nerozumíte, takže nevíte, co si objednat a na cenu se musíte stále dokola ptát, protože není uvedená, ale víte co? Já to tam miluju! Líbí se mi, že zachovali všechno tak, jak má být. Když se podíváte na záběry z vietnamských tržišť, je to tu opravdu autentické. Jako kdyby někdo vzal kus z Vietnamu a přenesl ho do Čech.  Kdyby všechno bylo v češtině, lidé mluvili česky apod…bylo by to jako všude jinde. Takhle je to pokaždé zážitek:-). Každý výlet sem je dobrodružství. Miluju poznávání nových chutí, zvyků a lidí. Tady jsem ve svém živlu!

Chcete objevit Vietnam a pochutnat si na skvělém jídle? Zajděte si do Sapy, nebudete zklamaní.

Zajímavosti:

• Rotoped před záchodem – asi abyste si před každým jídlem mohly zacvičit😊.
• Pán, který jen na kole a při tom jedl hůlkami Pho polévku.
• Paní, co mi při mytí stolu nasypala všechny drobky do klína:-D. 
• Uličky Sapy – v centru Sapy se snad pokaždé mění. Přijde mi, že je to tu pokaždé jinak. Jiná nabídka, obchody…nevím co přesně, ale každý měsíc se Sapa mění. 

Ochutnávka

Zelené koule:

Koule ze sladké rýžové mouky plněné náplní. Přijde mi, že na obalení i do náplně byly použity mungo fazole, stejně jako do dezertu Che. Není moc sladká, ale chutnala mi. Zelená barva je doufám pandán a ne zelené barvivo, těžko říct. V Asii se potraviny pandanem na zeleno obarvují, tady to samozřejmě může být jinak.

Džus z třtiny:

Chuť cukrové třtiny je hodně podobná chuti třtinového cukru. Není tak výrazná a proto se do džusu přidává i drakontomelon. To je takový malý zelený citrus. Džus je vynikající, osvěžující, moc mi chutná. Nikdy si ho tu nezapomenu dát:-).

Che

Sladký puding s fazolemi, žvýkacími tapioka koulemi různých velikostí a barev a dalšími přísadami. V Sapě jsou i stánky, kde si můžete říct, co do dezertu chcete a různě si to namíchat. Já bych si to asi neuměla objednat, tak si kupuju ten co už mají na pultech připravují. Chutí připomíná vanilkový puding. Seženete tu ale i Che s jogurtem.

Je to návykové:-). Nejdřív mi Che tolik nechutnal, protože není tak sladký (jako většina vietnamských dezertů). Pak jsem pokračovala a snědla ho celý. Čím víc jsem jedla mi chutnal víc a víc.  Je ale opravdu dobrý i když to tak nemusí vypadat. Určitě vyzkoušejte.

Velká dóza vás vyjde na 60 korun

Sladké liči kuličky

Žvýkací kuličky ze sladké rýžové mouky s tekutou náplní. Jestli jsem rozuměla správně, je to liči náplň. Jsou posypané sezamem. Chuť je méně výrazná, taková jemná, ovocná.  Na mě je chuť dost nevýrazná, tento dezert mě moc neoslovil. U tohoto dezertu mě baví konzistence – je to jako žvýkačka, kterou můžete sníst.